Obezitologové a pediatři se na nedávném setkání na téma Dětská obezita shodli, že prvních 1000 dní vývoje člověka je zásadních pro to, jaké naše geny se dají do pohybu a které zůstanou neprojevené. Těch 1000 dní se začíná počítat od vzniku první buňky budoucího jedince a končí zhruba ve věku dvou let nového človíčka. Velmi významnou roli má zdravotní stav naší maminky před otěhotněním i její strava, psychický stav a kondice během celého těhotenství a kojení. Náš růst, správný vývoj mozku, orgánů, tkání i celých systémů a – v neposlední řadě – naše přežití i adaptace v poporodní době – to vše je ovlivněno v oněch prvních rozhodujících 1000 dnech.
To, zda je matka obézní, může z padesáti procent za to, že obézní bude i její dítě. To, jak vypadá prokrvení placenty, hladina cukru a dalších živin v těle budoucí matky – to vše rozhoduje o budoucím zdraví a kondici jejího dítěte. Mikroby, které dítě spolyká během fyziologického porodu z matčiných sliznic, osídlí jeho střevo a brání je před invazí patogenních virů, bakterií a plísní z okolí. Kojením matka dítěti dodává další mikrobionta, ale také pasivní protilátky a část toho, co sama sní a vypije – a co se do jejího mléka vyloučí.

Prostředí, v němž se dítě do dvou let pohybuje a jeho mikrobiální osídlení se dále spolupodílí na vytváření mikrobiomu dítěte. A naše mikrobiální osídlení se od sebe liší stejně, jako se liší naše otisky prstů.

Od roku 2012 se výzkumníci v oboru sekvenování genů soustředí na katalogizaci všech genů, z nichž se skládá bytost zvaná člověk. Zjistili, že náš organismus je kódován jen z jedné desetiny geny lidského genetického kódu, zbylých 90% genů patří mikrobům osídlujícím naši kůži a sliznice dýchacího, močového, pohlavního i trávicího traktu. Pomáhají nám nejen trávit různé složky potravy a vyrábějí různé vitaminy, 60% našeho „hormonu spokojenosti“ – serotoninu, ale regulují i naši chuť na různou potravu a stimulují náš imunitní systém.

Mikrobiom – geny těchto mikrobů – tak výrazně ovlivňuje nejen naše zdraví, ale zřejmě i náladu, výkonnost a odolnost proti vnějším vlivům. K tomu, aby střevní mikroby (probiotické – životu a zdraví prospěšné organismy) prospívaly, potřebují čisté, ale nikoli sterilní prostředí, ale také „živnou půdou“. Těmito živinami, zvanými prebiotika, je rozpustná vláknina inulin, ale také vláknina nerozpustná – celulóza.

V období mezi 4.a 6.měsícem musí kojené dítě dostávat příkrmy, které ho imunologicky stimulují. Dětský imunitní systém střeva se tak učí tolerovat nové součásti, které budou v jeho další stravě dominovat – ať už jde o lepek z obilovin nebo cizorodé bílkoviny z ostatních potravin.

Pediatři i obezitologové varují před častou a nadměrnou konzumací cukru, umělých sladidel, většího množství medu, různých sirupů s vysokou koncentrací jednoduchých cukrů i sladkých nápojů v dětství. Pro zdravou střevní mikroflóru je důležité i dostatečné zastoupení rozpustné i nerozpustné vlákniny ve stravě batolat, zejména do věku dvou let, kdy se jejich geny učí, jak bude vypadat strava budoucího dospělého.

Naučte děti pravidelně konzumovat ovoce a zeleninu a nenavykejte je na intenzivní sladkou chuť! Zkuste svým dětem sladit třeba novinkou – čekankovým sirupem, který chutná, vypadá i chová se jako med, ale obsahuje pouhých 5% jednoduchých cukrů, ale 71% rozpustné vlákniny, která je prebiotikem - prospěšná pro zdraví našich střevních bakterií a tvoří pro ně výhodnou živnou půdu.

Zkuste čekankový sirup nabídnout i diabetikům v rodině (nezvyšuje hladinu glykemie), i hubnoucím, kteří rádi sladí. Omezujme slazení nadbytečnými cukry a hýčkejme si své prospěšné mikroby v trávicím traktu.

MUDr. Kateřina Cajthamlová